Pamatuj si mě     Zapomenuté heslo?   Registrovat  
Ochrana menšin podle vůle Boží
 
 
napsal Pavel Krajíček
 
Pokusím se to ještě jednou shrnout do jednoho článku, aby bylo vidět, že nejde z naši strany o nenávist, jak nás mnohdy obviňují prozápadní zvrhlíci, kteří soudí podle sebe a svých nenávistných niter. Normální člověk nemá v sobě nenávist, máme tady i jiné pohnutky, jako obavy, nesouhlas, ošklivost. Normální lidé jen nesouhlasí se zvrhlostmi, které prozápadní zvrhlíci zavádějí. Vysvětlení tedy bude podle Božích zákonů, jak to má být ve stvoření správně podle zákonů Stvořitele, nikoli podle domýšlivosti fanatiků z nebezpečné sekty rozumářů a materialistů.
 
Podle vůle Boží má ochranu požívat pouze to, co je v souladu s ní samotnou, tedy v souladu se zákony stvoření. To znamená vše čisté, ušlechtilé, pravdivé, zachvívající se ve vůli Boží. Dnes ale vidíme opak. Zvrhlíci zavádějí ochranu všeho zvrhlého, chlípného, deviantního, daleko od Světla odvráceného. To vše za účelem rozkladu společnosti, tedy oni to tak neřeknou, ale skutečné pohnutky na pozadí jsou takové. Pokud jste ušlechtilý člověk s pravou láskou, tak nemůžete opomíjet zákony stvoření nebo dokonce se stavět domýšlivě proti nim.
 
Ochrana menšin, tak jak je dnes, je ve svém důsledku podobná zvrhlostem komunistů, kdy tito chtěli rovnost pro všechny. Naprosto mylné jsou tyto myšlenky nějaké rovnosti. Lidé si nejsou rovní nebo lépe řečeno rovní si jsou ti, kteří jsou stejně zralí. V celém stvoření se to projevuje tak, že lidští duchové jsou v různých stejnorodých úrovních pospolu podle zralosti, což se projeví ihned po pozemské smrti po odložení tělesného obalu. Takže ani na zemi nesmí být tento zákon opomíjen. Musí být přísné kastovnictví a také bude. Rozdíl má být a bude v tom, že lidé se změní a budou žít v pravé lásce a tudíž nikdo nebude nikoho zneužívat a vykořisťovat. Tedy ti co jsou dnes v nejvyšší kastě budou v nejnižší (ve skutečnosti nebudou, protože už vůbec nebudou na zemi), protože vnitřně takoví většinou jsou. A naopak v nejvyšší kastě budou lidé s nejvyšší duchovní zralosti a láskou a takoví nebudou na ty níže postavené hledět jako by svrchu a vykořisťovat je, ale naopak celé jejich snažení bude v tom, že budou usilovat všechny níže postavené povznést výše k sobě. Čili nesobecká láska myslící převážně na bližního a jeho dobro a pouze takoví mohou být a budou ve vyšších kastách. Pokud by někdo chtěl namítat, že před Bohem jsou si všichni rovní, tak viz vysvětlení na konci článku.
 
Lidé musí vědět, cítit, že si nejsou rovní, aby je toto vědomí nutilo k duchovnímu pohybu, který je základním zákonem ve vesmíru a také dávalo zábranu před vlezlosti, osobivosti a nezdravými požadavky vůči lidem s vyšší zralosti, což na onom světě není vůbec možné, protože tam jsou ostré hranice, které nelze jen tak přecházet.  Proto všichni, co by chtěli rovnost, jsou největšími škůdci ve stvoření, největší nepřátelé Boží vůle, která podmiňuje trvalý pohyb v zachvívání všech kruhů ve stvoření. Jsou to shiloši, kteří svou shilost a zvrácenost chtějí vyrovnávat umělou rovnosti či ochranou státu. To na jakém stupni zralosti člověk je, je jeho vlastní vina nebo vlastní zásluha. Shniloš, který odmítá se duchovně hýbat a pracovat na sobě, může v další inkarnaci klesnou do kasty nějakých nepřizpůsobivých občanů a tam mezi stejnorodými prožívat podmínky, které odpovídají nyní jeho zralosti. Podobně dlouhodobé zaobírání se zvrhlými myšlenkami může v další inkarnaci způsobit genderové zmatení, deviace apod.  (viz další vysvětlení v tomto článku)
 
Tedy vyplývá z toho, že veškeré pokřivení je vlastní vinou každého jednotlivce, když se postavil proti Boží vůli. Něco takového nesmí požívat ochranu státu. Ba právě naopak, takoví lidé potřebují stižené podmínky dané současnou inkarnaci, která je právě tím vede k nápravě, k zamyšlení nad sebou a chtění se polepšit a narovnat. Problém je v tom, že u moci jsou dnes fanatici z nebezpečné sekty rozumářů a materialistů, kteří zpustošili svět a vedou jej do záhuby. A tito fanatici mají skrz přepěstovaný zmrzačený rozum omezený pohled na život a nevidí skutečné příčiny vzniku toho či onoho, které ve většině případů má kořeny v jemnohmotnosti či duchovnu. Nehledě na to, že vlastně tou umělou ochranou všeho zvrhlého dochází ke znásilňování normálních lidí, když stát například podnikům násilím určuje koho musí zaměstnat, koho nesmí tzv. diskriminovat atd. Tedy je to přesně naopak, normálně stojící lidé jsou státem znásilňování a je páchán zločin na jejich svobodné vůli (za což je samozřejmě těžká karma) a zvrhlíci a shniloši jsou ochraňování a jejich zvrhlost podporována a pěstována.
 
Těmto zvrhlíkům se vysvětlení o spravedlnosti Páně a tím i vysvětlení, že za vše si jedinec může sám, nelíbí. Přestože oni sami si činí nárok na spravedlnost, tak Bůh je podle nich břídil, když podle jejich domýšlivosti jsou osudy lidí pouhou náhodou. Že tato neslýchána pýcha a zvrhlá domýšlivost, která může bujet jen ze zmrzačených mozků, která se neštítí dokonce Boží spravedlnost postavit pod lidskou, je těžkým rouháním, si tito zpustlíci ve svém omezení už nejsou naprosto vědomi. Podobnou domýšlivost, takto snižující Boží spravedlnost, nalezneme i u církevníků, když odmítají reinkarnaci a tím zodpovědnost za veškeré utrpení, podmínky dané zrozením apod. tímto svalují na Boha. To ale nezbavuje odpovědnosti a následky této zvrhlé domýšlivosti na ně dopadnou v celé své ostré přísnosti. Většinu církevníků v jejich shnilosti a samolibosti čeká rozklad, jsou to ti, o kterých bylo řečeno, že vlažní budou vyvržení.
 
Řešení je tedy volit si do vedení normální lidi, kteří mají úctu ke svému Stvořiteli, řídí se čistým cítěním (nikoli pocity) a dodržují Desatero.
 
Řešení jakéhokoliv pokřivení, jakékoli tzv. menšiny je v tom, že tato menšina se opět vřadí do zákonů stvoření neboli Boží vůle. Tím, že je sekta rozumářů a materialistů ochraňuje a takto podporuje dále v jejich zvrhlostech, chlípnostech a lenosti, tak tím je vede do záhuby. Takovým lidem hrozí duchovní rozklad, duchovní smrt. A také to má vliv na další lidi, zejména mládež, když se tyto zvrhlosti a pokřiveniny šíří a dokonce se jim dělá reklama. Temno tím rozhazuje sítě do kterých padá čím dál tím více lidí. To pak není divu, že se daří oslovovat řadu velmi mladých lidí různými extrémisty a fanatiky, devianty a zhoubnými ideologiemi apod. Nemají žádné ideály, národní kořeny, hrdost a lásku k vlasti. Čemu je učí dnešní zvrhlíci rozumáři a materialisté? Místo lásce k Bohu, jeho zákonům a vlasti je učí masturbaci, jakože zdraví prospěšné činnosti, a pohlavnímu styku s přáteli stejného pohlaví. Můžeme se pak divit, že namísto národních hrdinů nám tady vyrůstá generace potetovaných slizkých onanistů a hermafroditů?
 
Ozdravění všeho ve stvoření nespočívá v tom, že se veškeré zvrácenosti, shnilosti a lenosti budou ochraňovat a podporovat či dokonce propagovat. V takovém případě vždy nastalo a nastane zhroucení a rozklad. Zhroucení, které se už dnes také viditelně blíží. 
 
Nikdo tedy neříká, že mají být menšiny nějak stíhané, pronásledované. Je zapotřebí, aby byli ve vedeních skutečně vědoucí lidé a ti skrze pravou lásku se snažili takto postiženým skutečně pomoci a tato pomoc musí být v souladu s vůli Boží. Tedy ne ochraňovat a pěstovat slabůstky, ale skrz duchovní poznání se narovnat a správně vřadit do zákonů stvoření. Každá rozumářská či materialistická společnost se vždy zhroutila. Proč z toho nevyvodíte už konečně jednou důsledky? Jen tehdy může nastat ozdravění, rozkvět a trvalý mír, když vše bude budováno na zdravém základě a v souladu se zákony stvoření.
 
Když tady v článku hovořím o zralosti o duchovní zralosti, tak tím není míněná rozumová zralost. Duch není rozum. Duch je samotný člověk (duchovní podstaty) inkarnovaný v pozemském těle, který se projevuje cítěním (nikoli pocity). Lidstvo kleslo tak hluboko, že svého ducha skrz rozumovou domýšlivost potlačilo a zazdilo a považuje dnes za ducha pomíjivý pozemský rozum. Rozum je produkt hmotného mozku a proto může chápat jen hmotné věci, proto ta trapná omezenost rozumářů a materialistů. Čím více nechá člověk ducha uzrát, tím více se dobrovolně a radostně vřazuje do zákonů stvoření neboli Boží vůle. Se stoupající zralosti sám usiluje o poznání této Boží vůle na rozdíl od shnilošů, kteří věří bludům o nic nedělání a že stačí věřit, že Ježíš vzal jejich špinavé prádlo na sebe, aby se tito shniloši nemuseli sami namáhat, více zde.
 
***
 
Pokud by někdo chtěl namítat, že před Bohem jsou si všichni rovní, tak viz vysvětlení samotného Abdrushina:
 

Také vaše rčení, které rádi uvádíte, propadne se velmi rychle ve svém doposud falešném chápání, když se ještě nadále budete utěšovat podle svého smýšlení slovy: „Před Bohem jsou si všichni lidé rovni!“

Toto rčení je samo o sobě již správné, avšak jeho dosavadní výklad je falešný! Také zde nedovolují Boží zákony ve stvoření tak pohodlný výklad.

Je sice správné, že před Bohem jsou si lidé rovni, nehledě na to, co již leží za nimi. Avšak stát před Bohem, tedy dostat se až před stupně jeho trůnu, je možné jen málo lidem. O těchto závažných okolnostech však pozemský člověk ve svém povrchním návyku nepřemýšlí, nýbrž se snaží namluvit si, že ona nezbytná rovnost před Bohem panuje v duchu. Výslovného poukazu: „před Bohem“ nesnaží se při tom dbát vůbec. Člověk to klidně přechází a přidržuje se v této větě jen výrazu „rovnost“.

Avšak zcela nehledě na to, že v této rovnosti před Bohem je také poukaz na nicotnost pozemských hodností vůči všem Božím zákonům, které nečiní žádného rozdílu při přechodu lidského ducha z hrubohmotné pozemské schrány do jemnohmotného světa, lhostejno, zda byl tento člověk na zemi žebrákem nebo králem, knězem nebo papežem, před Bohem není nic víc než lidský duch, který sám odpovídá za své myšlenky, slova a skutky, tak spočívá v těchto slovech ještě vyšší smysl.

Před Bohem znamená být před stupni Božího trůnu, tedy v duchovní říši, v ráji, který leží pod stupni trůnu. To je v této větě to nejdůležitější, čeho si však člověk vůbec nevšímá. Je to to nejtěžší, protože až před Boha dospěje lidský duch teprve tehdy, když odložil všechno, co ho v tomto stvoření obtížilo ve vině a falešnosti. Všechno, až do posledního zrnka prachu! Dříve „před Bohem“ stát nemůže!

citace je z přednášky: 29. Kastovnictví, uspořádání společnosti

***

Nyní citace od Abdrushina o rovnosti:

V pozemské rovnosti nespočívá pro lidi štěstí, jak to doposud bylo snem mnohých. Rovnost může nadejít jen skrze stejnou zralost duše. Skrze nic jiného! Kde není nezbytná rovnost této zralosti duše, tam také nikdy nemůže být dána rovnost ve vnějších poměrech!

A nikdo snad nyní nebude tvrdit, že lidé zde na zemi mají stejnou zralost duše. Jak veliký je však v tom rozdíl.

Nejvíce křičící po pozemské rovnosti jsou ve své zralosti zpravidla ještě nejníže stojící.

Avšak ti lidé, kteří chtějí svým bližním dát pozemskou rovnost, jsou blouznivci přinášející jed, kteří jednají proti zákonům Božím! Přináší zkázu místo požehnání; neboť berou svým obětem jakoukoliv možnost k uzrávání a ke vzestupu. Každý člověk se může vyvíjet v duchu jen na tom místě, na které byl postaven zrozením, které bez výjimky přesně odpovídá příslušným vláknům jeho karmy.

Obšťastňovači lidstva s vábením k pozemské rovnosti nabízí proto smrt duším! Tito blázni chtějí Boží ustanovení, která spočívají v neúprosném zákoně vzájemného působení, skrze svou činnost pokřivit a vylepšit, domnívajíce se být moudřejší než vůle Boží, přináší tím jen zmatek a nakonec zkázu.

Jsou to pokrytečtí poslové z temnot nebo slaboši v duchu, které temnota využívá ke svým účelům, aby lidské duše zdržovala od nutného uzrávání!

Ani tito vábiči, ani ti, kteří je následují, nebudou trpěni v říši Boží; neboť jsou nepřáteli Božích zákonů, a nemohou proto nikdy vést k míru, nikdy k blahu, nýbrž strkají celé lidstvo bezpodmínečně do náruče temnoty.

citace je z přednášky Slavnost Čisté Lilie (7. září 1931)

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášení