Pavel Krajíček

Pravdou třeba proti všem

Komentář k Novému zákonu

 

Lži a omyly katolické církve aneb slova na obranu Pravdy Ježíše Krista

 

 

napsal Pavel Krajíček

  

18) Evangelium podle Jana

 

Třetí část

 

  

Tento komentář k Janovi je stručný, protože vše podstatné už bylo řečeno u evangelia Matouše.

 

Jan 14

  • 26 Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl.

 

Jan 15

  • 26 Až přijde Přímluvce, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, jenž od Otce vychází, ten o mně vydá svědectví.

 

Jan 16

  • 12 Ještě mnoho jiného bych vám měl povědět, ale nyní byste to nesnesli.
  • 13 Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít.
  • 14 On mě oslaví, neboť vám bude zvěstovat, co přijme ode mne.

 

Tady vidíme, že Ježíš zvěstuje příchod Ducha Pravdy, který původně měl přijít jako Imanuel - Syn Člověka pouze v oblacích (duchovně) k soudu. Až po Ježíšově smrti na jeho vlastní prosbu u Boha Otce dovolil Otec, aby se Syn Člověka ještě před samotným soudem i inkarnoval do pozemského těla a zvěstoval naposledy lidem jeho Slovo. Proto o tom píše jen Jan v evangeliu, protože to bylo Ježíšem po smrti zjeveno jen Janovi.

Podrobněji jsem se o rozdílu mezi Synem Božím  a Synem Člověka zmiňoval v tomto článku: 1) Evangelium podle Matouše (1. část) a také v článku Rozdíl mezi Synem Božím a Synem Člověka... a jak jsem psal už v Matoušovi církve si toto proroctví zkomolila do nějakého vylíti síly, přesto, že je tam zřetelně napsáno, že někdo jiný přijde a bude mluvit a také apoštol Pavel to potvrdil, že ono vylití síly nebylo vyslání Ducha Pravdy, viz citace z dřívějšího článku:

 

Vzdor tomu, že i Pavel napsal kdysi Korintským:

„Naše vědění jest nedokonalé. Když však přijde dokonalost, zmizí nedokonalost!“

V tom ukazuje apoštol, že je třeba teprve očekávati příchod toho, který zvěstuje úplnou Pravdu. Že zaslíbení Syna Božího nelze vztahovati na známé vylití síly Ducha Svatého, které v době, kdy Pavel psal tato slova, bylo již minulostí.

Pavel tím dosvědčil, že apoštolové nepovažovali vylití Ducha Svatého za splnění vyslání Utěšitele, Ducha Pravdy, jak se dnes o svatodušních svátcích snaží církve podivným způsobem vykládati věřícím, poněvadž se jim tyto věci jinak nehodí do výstavby jejich víry. Tvořily by mezeru, která by musela přivoditi povážlivý otřes této falešné stavby.

 

Církev píše ve svém Katechismu na straně 35:

"Křesťanská víra nemůže přijmout "zjevení", která si dělají nárok na překonání nebo opravu zjevení, jehož naplněním je Kristus."

"...nemůžeme už očekávat nové veřejné zjevení před slavným příchodem našeho Pána Ježíše Krista."

 

Tak Kristus řekl: Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyšíA církev to zrušila! To se opravdu všichni ti zlosyni domnívají, že jim to jen tak projde? Na každém přece visí milióny svedených ovcí. Nemáte šanci jinou, než všechny svedené přivést zpět na správnou cestu. S velkou pravděpodobnosti to už ale nestihnete, protože konečný soud už jede na plné obrátky. 

 

Jan 20 (Prázdný hrob)

  • První den po sobotě, když ještě byla tma, šla Marie Magdalská k hrobu a spatřila, že kámen je od hrobu odvalen.
  • Běžela k Šimonu Petrovi a k tomu učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: „Vzali Pána z hrobu, a nevíme, kam ho položili.“
  • Petr a ten druhý učedník vstali a šli k hrobu.
  • Oba dva běželi, ale ten druhý učedník předběhl Petra a byl u hrobu první.
  • Sehnul se a viděl tam ležet lněná plátna, ale dovnitř nevešel.
  • Po něm přišel Šimon Petr a vešel do hrobu. Uviděl tam ležet lněná plátna,
  • ale šátek, jímž ovázali Ježíšovu hlavu, neležel mezi plátny, nýbrž byl svinut na jiném místě.
  • Potom vešel dovnitř i ten druhý učedník, který přišel k hrobu dřív; spatřil vše a uvěřil.

 

Jak už jsem psal u Matouše, někteří učedníci Ježíšovo tělo přemístili do jiného tajného hrobu, aby se nestala z toho místa nedůstojná atrakce a tak i v duchovně přijatých životopisech čteme:

"Josef z Arimatie sebou trhl jakoby zasažen tělesnou bolestí. Pak poručil, aby Ježíšovo tělo sundali. -

Rozprostřel plášť a položili na něj Ježíše. Josef k němu poklekl a namazal tělo balzámem. Potom je ovinul plátny a dal je donést k hrobu, který pro něho připravil.

Těžký kámen zakryl vchod do hrobu vytesaného ve skále.

Velikonoční ráno zalilo celou zemi zářivým světlem. Ke hrobu Syna Božího putovalo několik žen. - V jejich tvářích se zračila hluboká vážnost, když mlčky kráčely mezi poli. Brzy došly k hrobu, ale zděšeně hleděly na zející otvor před sebou. O kus dál ležel odvalený balvan.

Roztřesené ženy vstoupily do úzkého zděného hrobu - byl prázdný! Na zemi ležel kus plátna, jediné, co po Ježíši zbylo... .

V Jeruzalémě seděl Jan u Marie. "Stalo se. Zanesli jsme jeho mrtvé tělo tam, kam sis přála! Teď je v bezpečí, chráněno před zvědavostí a zvůlí lidí. Nikdy se lid nedoví, kde odpočívá jeho tělo."

A když tak mluvil, zjevil se jim Syn Boží. Zvedl obě ruce, žehnal jim a usmíval se na ně..." celý životopis: Maria z Nazareta

 

 

Jan 20

  • 11 Ale Marie stála venku před hrobem a plakala. Přitom se naklonila do hrobu
  • 12 a spatřila dva anděly v bílém rouchu, sedící na místě, kde předtím leželo Ježíšovo tělo, jednoho u hlavy a druhého u nohou.
  • 13 Otázali se Marie: „Proč pláčeš? “ Odpověděla jim: „Odnesli mého Pána a nevím, kam ho položili.“
  • 14 Po těch slovech se obrátila a spatřila za sebou Ježíše; ale nepoznala, že je to on.
  • 15 Ježíš jí řekl: „Proč pláčeš? Koho hledáš?“ V domnění, že je to zahradník, mu odpověděla: „Jestliže tys jej, pane, odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil, a já pro něj půjdu.“
  • 16 Ježíš jí řekl: „Marie!“ Obrátila se a zvolala hebrejsky „Rabbuni“, to znamená ‚Mistře‘.

 

Nepoznala Ježíše čteme ve verši 14. Opět důkaz, že Ježíš nevstal z mrtvých v pozemském těle. Byla to Ježíšova duše, kterou směla omilostněná Marie vidět svým duchovním zrakem a proto ho nemohla hned poznat. Dokonce si myslela, že je to zahradník jak čteme ve verši 15

 

  • 26 Osmého dne potom byli učedníci opět uvnitř a Tomáš s nimi. Ač byly dveře zavřeny, Ježíš přišel, postavil se doprostřed a řekl: „Pokoj vám.“

 

Každý kdo je trochu obeznámen s duchovními zákonitostmi ví, že vyšší může prostupovat nižší. Duchovní, astrální, jemnohmotné může prostupovat hmotnost, nikoli naopak. Proto je možné, že Ježíš přišel zavřenými dveřmi, jak čteme ve verši 26, což je zase důkaz, že Ježíš nevstal v pozemském těle, ale že se svým učedníkům zjevoval duchovně. Je neskutečné jak to církve komolí a překrucují a vlastně proč? Vždyť to je takový nesmysl a nelogický důvod vstávat v hmotném těle a odlétat s ním zpět do božské sféry, která je nad stvořením. Tam do dokonalosti odkud Ježíš přišel dokonaly, tak podle církevníků má tahat nahoru nedokonalé těžké hutné churavé hmotné tělo.

 

Čteme také v:

Jan 14:19 Ještě malou chvíli a svět mě už neuzří, vy však mě uzříte, poněvadž já jsem živ a také vy budete živi.

jenže v originále (ČSP) to stojí takto:

Jan 14:19 Ještě malou chvíli a svět mne již neuvidí, vy však mne (u)vidíte, protože já žiji a také vy budete žít.

V originále je slovo vy však mne vidíte. Tam je sice u před tím slovem, ale je kurzívou a to znamená, jak píšou ve vysvětlivkách, že je tam pro lepší porozumění. ČSP (český studijní překlad) to alespoň napíše, že je to vsuvka. Ekumenický si to převyprávěl podle sebe.

Takže ta věta přece nyní dává jiný smysl: Ještě malou chvíli a svět mne již neuvidí, vy však mne vidíte, protože já žiji a také vy budete žít.

Je tam vidět, že Ježíš se dívá na sebe z pohledu věčné "duše" ne hmotného těla. Až ho ukřižují, tak ho svět neuvidí, ale oni učedníci, protože jsou živí (vnitru) jej vidí, stále jej vidí, bez ohledu na to, jestli má pozemské tělo nebo ne. Tedy nehovoří o nějakém zmrtvýchvstáni a že jej proto uvidí všichni, ale jen ti, kteří jsou vnitru živí, jako učedníci.

vy však mne vidíte, protože já žiji... žije, nikdy nezemřel a nezemře, jak se jeví, zemře jen pozemské tělo.

Ta ekumenická věta dává jiný smysl: Ještě malou chvíli a svět mě už neuzří, vy však mě uzříte, poněvadž já jsem živ a také vy budete živi. Ta hovoří o nějaké uzření, což říká, že někdo kdo nebyl vidět se najednou zjeví k uzření. Více to podporuje ono zmrtvýchvstáni.

=

Duch Pravdy píše:

"Kromě toho však může každý člověk k tomu najít v bibli také opěrné body; neboť Ježíš se zjevil mnohým. Co se však stalo? Maria ho při tom zprvu nepoznala, Magdalena ho také ihned nepoznala, oba učedníci ho nepoznali celé hodiny cestou do Emauz, přestože s nimi šel a mluvil s nimi... Co z toho vyvodit závěrem? Že to muselo být jiné tělo, které viděli, jinak by ho všichni ihned poznali! —" celá přednáška: 58. Vzkříšení pozemského těla Kristova

 

Nemáte oprávnění publikovat komentáře. Pro komentování musíte být přihlášení.

Návštěvy

Dnes 79

Včera 86

Tento týden 165

Tento měsíc 2425

Celkem členů

21 registrovaných
0 dnes
0 včera
0 tento týden
0 tento měsíc

Velká bolest jde všemi zeměmi!

Nákaza může řádit jen tam, kde se jí k tomu uvolní cesta. Povodeň nevystoupá ani o coul výše, než jí bylo předem určeno. Oheň z hlubin země a z nebe nesmí šířit svou zkázu ani o stopu dál, než smí. Bouře se žene svou zcela určenou cestou. A když doposud pevná země zavrávorá, když se řítí hory, nové vystupují, když celé pruhy země obracejí se v trosky … nic neděje se bez pevného vedení Boží vůle! To vám zůstaň útěchou! 

Abdruschin

 

(celé znění) (celá kniha)

 

Motto

 V blízké době zmohutní toto vyzařování tak, že ve velmi mnoha případech přijde zpětné působení ihned, bezprostředně! To jest ta moc, která brzy poleká pozemské lidi, a které se pak v budoucnosti budou muset obávat! Ale jenom ti se mají doopravdy co obávat, kdo činili bezpráví.

 

  Abdrushin

 

Originál fotoalbum Abdrushin

Morava

„MORAVA“ neříká však svým obyvatelům nic míň než: „Ústa Pravdy, která zvěstují Lásku Boží.“ Takový je význam slova Morava

 

 

V budoucnosti nastane toto: Tento lid přijme z východu i ze západu všechny, kteří zůstanou a vyvstane národ jako nový celek s těmi, kteří k němu přijdou a tak vznikne nové jméno a starého víc nebude. Tak ani „Morava“ nezůstane a přece bude existovat, protože bude působit mezi ostatními jako semeno, které ruka Věčného zasela do okrsku země, mezi lidi a vzejde a přinese desetinásobnou úrodu.

 

 (číst celý článek Morava)

 

Lid Páně

Žádný člověk nemá být nucen ke změně své vůle. V budoucnosti však mají být ponecháni v klidu a míru všichni ti, kteří skutečně patří k lidu Božímu. Nikdo nesmí beztrestně na ně ukázat špinavým prstem. Bude pak ihned poznamenán a zahyne. Každý výsměch a tím spíše čin se zcela neočekávaně, rychle a hořce vymstí na tom, kdo ho provedl.

 

 

Lid Páně se konečně shromáždí pod jeho praporem a bude chráněn. Avšak jen ten, kdo má odvahu přiznat se k tomuto lidu! Nikdo jiný. Stojíme již na prahu počátku této hodiny!

 

Abdrushin

 

Pavel Krajíček na Facebooku

 

 

Real time web analytics, Heat map tracking