Poselství Grálu versus Kurz zázraků
 
Tento článek je volným pokračováním předchozího článku s názvem Nutnost dorůst do Kristova učení
 
Pokusím se vysvětlit ještě jednou proč je takový rozdíl mezi těmito dvěma knihami a proč mnoho lidí odmítá Poselství Grálu od Abdrushina a jiní zase nerozumí Kurzu zázraků.
 
Obzvláště křesťané odmítají Poselství Grálu a mnozí přímo křičí, že je to od satana. Co do čisté věcnosti není Poselství Grálu v rozporu se skutečnými slovy Ježíše, protože oboje je z jednoho zdroje. Rozdíl je především v projevu ve vnější formě. My lidé máme následovat Ježíše, jak říká i sám Abdrushin:
 
"Chcete být dětmi Světla, působit se zbraněmi Světla: vážným dobrým chtěním, neustálou láskou a připraveností ke službě, trpělivostí a vytrvalostí, bezpodmínečnou nezištností a pohotovou obětavostí! JEŽÍŠ vám v tom zářivě předchází! Následujte HO!" Abdrushin -
 
Dokonce to ani jinak nejde a bez následování Ježíše nemá člověk pravé poznání.

„Nikdo nepřichází k Otci, než skrze mne.“ řekl Ježíš a Abdrushin to potvrdil, když píše:

"Kdo vážně usiluje k Pravdě a k Čistotě, tomu také neschází láska. Bude, i když někdy tvrdými pochybnostmi a boji, duchovně veden vzhůru od stupně ke stupni a, nehledě na to, ke kterému náboženství patří, setká se již zde nebo až v jemnohmotném světě s duchem Kristovým, který ho pak povede dál ke konečnému cíli až k Otci, čímž se také naplní slova: „Nikdo nepřichází k Otci, než skrze mne.“ Abdrushin

Čili konečný cíl a tím správné konečné poznání přichází až s Kristem. Toto je důležité, aby si čtenář Poselství Grálu uvědomil. Mnozí to přecházejí povrchně a nedbají toho. Ještě jednou: čtenář Poselství Grálu nemá konečné poznání.

A nyní proč se mnohým Poselství Grálu nelíbí? To nejdůležitější pro správné přijetí je, mimo touhy po Pravdě, pochopení toho, kdo k nám v knize hovoří. Pokud by knihu psal nějaký obyčejný člověk, tak by reakce odmítnutí byly asi pochopitelné. Abdrushin, ta fyzická postava, to fyzické tělo, to byl jen nástroj skrze který se projevovala Boží vůle a psala knihu Poselství Grálu. Jenže co je Boží vůle? Je to živý zákon stvoření, který každému vrací to, co si zaslouží. Zákon, který má v popisu práce přímo soudit a posuzovat a přesně odměřovat každému co jeho jest. Tedy přesný opak toho, jak máme žít my lidé.
 
My lidé máme žít Kristův princip, žít pravou láskou, odpouštět, nesoudit apod. Boží vůle ale dělá přesný opak, je to zákon stvoření. Sám Abdrushin čili ona Boží vůle, která skrz něj psala píše:
 
"...již jednou řekl, že jsem jiného druhu. Moje cesty nejsou vašimi cestami. Snažte se to pochopit. Žiji v zákonech vám zcela cizího druhu, který je jiný, než jste vy, a žije jinak, než máte žít vy! Nebudu nikdy vámi skutečně poznán...
Proto mne také nemůžete pokládat za ideálního pozemského člověka! To by bylo falešně míněno, poněvadž v těchto pojmech jsem a budu vždy cizincem! Kromě svého pozemského těla nemám na sobě nic pozemsky lidského a nejsem ničím s vámi svázán. Snad vám to někdy bude jasné; neboť toto vyjasnění může pro vás být velikou pomocí a uchrání vás před mnohými omyly a také zklamáními, právě tak před mnohou pochybností. To vše řekl jsem ve slovech: Moje cesty nejsou vašimi cestami! Namáhejte se je správně pochopit." Abdrushin


Kdysi, už to bude cca 20 let, jsem jedné paní půjčil Poselství Grálu. No ta se úplně zhrozila, že co to psalo za člověka? Že všechny poplival, pomluvil, všem vyhrožuje, že jako on je svatý? apod., že jestli chci víru, kde mi někdo vyhrožuje a straší mě, tak prosím...
 
Víte já jsem při čtení Poselství Grálu nic takového neviděl. Hledal jsem Pravdu a tu jsem tam viděl, dokonalý výklad stvoření. Ano je pravda, že tam Abdrushin popisuje, jak skončí lidé napojení na zlo na temnoty, ale toto se mě nijak nedotklo, nepovažoval jsem se za temno a zlo i když také ne za svatého, ale za člověka toužícího po Pravdě.
 
Každý člověk najde takové učení, které přesně odpovídá jeho vnitřnímu stavu a touze po Pravdě. Tak lidé ješitní a samolibí najdou různé mimozemšťany, sebeoslavování, komunikaci s anděly a plejáďany apod. Lidé duchem líní zase najdou zalíbení v církevním výkladu Kristova poselství, který nabízí lacinou spásu.

Ale ono to je přece už v těch slovech: čistá touha po Pravdě! Tedy ani vlevo ani vpravo do astrálního roští, ale přímo nahoru k Pravdě. A co je Pravda? Bůh, Světlo je Pravda. Téměř nikde dnes při esoterických povídáních neuvidíte to hlavní co je zapotřebí, tedy čistou touhu po Pravdě a žití podle Boží vůle. 
 
Takže jednání Abdrushina se nemá napodobovat ani následovat. My lidé nemáme soudit. Od posuzování a souzení je tady Boží vůle, živý zákon stvoření. Pokud člověk zaujme k Poselství Grálu správný postoj a uvidí v něm tedy že k němu shůry promlouvá Boží vůle, tak teprve tehdy může v něm najít cenné informace pro věčnost. Samolibý a ješitný člověk bude soudit podle sebe a jeho egoušek to nepřijme, ale tak to bylo chtěno. Je to z části ochrana Slova Božího. Píše Abdrishun jinde:

"Poselství Grálu uchopuje všechny lidi v nejslabším bodě: v jejich tisíce let živené domýšlivosti! Proto tolik choulostivosti, mnohdy posměšných úsměvů, ještě více shovívavosti ve zdánlivé vyvýše­nosti, ze které příliš zřetelně hovoří nejnižší zlost, a co nakonec přece všechno svědčí jen právě o tom, co Poselství Grálu říká o lidstvu. Ve všem tom obracení, vykrucování, otáčení, posmívání, horlení, nenávisti a chtění platit za chytré ukazují uvažujícímu pozorovateli jako v nejjasnějším zrcadle jako existující skutečnosti všechno to, co nechtějí uznat a co chtějí potírat!" Abdrushin

Nyní Kurz zázraků. Jedná se o Kristovo učení. Není na zemi jen jedno Kristovo učení, je jich více. V jádru jsou ale stejná, jen forma může mít jiný projev a jsou určená s ohledem na různých charakter lidí. Tady k pochopení Kristova učení je zapotřebí to co říká Abdrushin: "... setká se již zde nebo až v jemnohmotném světě s duchem Kristovým, který ho pak povede dál ke konečnému cíli až k Otci..." čili je zapotřebí setkání s Kristem. Teprve až potom je možné správné chápání neboli správné niterné procítění, prožití.

Tady nastává další problém při nesprávně uchopeném Poselství Grálu, že takový čtenář, který jedná v rozporu se slovy Abdrushina a bere si z něj příklad, tak vůbec pak nemůže dorůst do Kristova učení. A to se děje dnes ve velkém, většina čtenářů PG zůstala stát v půli cesty. Když jsem se ptal různých čtenářů PG na onu stať kde Abdrushin hovoří o nutnosti setkání s Kristem, tak k mému překvapení o tom mnozí vůbec nevěděli, jiní zase jen velice okrajově a matně. Na tom vidíte, že jedna jejich složka (hádej která?) to zcela vytěsňuje tuto informaci z knihy a přechází ji bez povšimnutí.

​Takže pro člověka je správné učení učení Kristovo Lásky. Proč tedy bylo nutné Poselství Grálu? Za normálních okolnosti by vůbec nebylo nutné, protože prostý duch by se nechal dětský důvěřivě vést. Lidé si ovšem přepěstovali pozemský rozum a s ním ego, ješitnost a pudy a pocity (rozdíl mezi pocitem a citem). Následkem tohoto zmrzačení nejsou schopni přijímat prostotu života. A pro tyto lidi je Poselství Grálu. Mají sice v sobě ještě touhu po Pravdě, ale mají slabého ducha (což dnes téměř každý) a silný přepěstovaný rozum, tak pro tyto lidi je PG, aby nemuseli být ztracení, protože tito při své chytristice by prostotu Kristova poselství těžko zpočátku přijali. Poselství Grálu je pro ně takový předvoj, takové krmivo pro rozum, ale přesto musí dorůst do Kristova učení, jak na to poukazuje sám Abdrushin.
 

Někteří lidé bloudí i ve zcela jednoduchých věcech. Jestliže máme žít Kristův princip, tedy lásku, odpouštění, nesouzení apod. a někdo kdo se vydává za čtenáře PG jedná zcela opačně, tedy pomlouvá, štve, špiní bližní, odsuzuje apod., tak to znamená co? Když jedná zcela opačně než požaduje Kristův princip, tak to přece znamená, že je napojen na zcela opačné proudy. A jaké jsou opačné proudy oproti Kristu? Ano jsou to nejhlubší hlubiny, je to nejhlubší temno.

Citace z knihy Kurz zázraků:
"Ubližování není u učitelů Božích možné. Nemohou ublížit, ani nemůže být ublíženo jim. Zraňování je výsledkem souzení. Je to nepoctivý čin, který následuje po nepoctivé myšlence. Je to rozsudek o bratrově vině, a proto i nad sebou samým. Je to konec míru a odmítnutí se učit. Ukazuje nepřítomnost Boží učební osnovy a její nahrazení nepříčetností. Každý učitel Boží se musí naučit, a to v poměrně brzké fázi svého výcviku, že když zraňuje, svoji funkci si vůbec neuvědomuje. Zraňování ho zmate, vyděsí, rozhněvá a učiní ho podezíravým. Zraňování znemožní, aby se naučil lekce Ducha svatého...
Proto jsou učitelé Boží naprosto vlídní. Potřebují sílu vlídnosti, neboť právě ona usnadňuje funkci spásy. U těch, kdo chtějí zraňovat, vlídnost není možná. U těch, pro něž zraňování postrádá smysl, je jen přirozená. Má pro ty, kdo mají zdravou mysl, smysl jiná volba?"